Lehká atletika má v Sázavě velkou tradici. Atleti se zúčastňovali nejrůznějších závodů už před první světovou válkou. Naši závodníci startovali na nejrůznějších soutěžích až do druhé světové války. Po válce vznikla Základní tělesná výchova, později Jiskra. Od roku 1955 se oficiálně datuje vznik atletického oddílu. V šedesátých letech byl vystavěn nový atletický stadion. Rok 1997 byl slavný tím, že sázavští atleti vybojovali postup do II. národní ligy. Původně nereálný sen se stal skutečností. Sázaváci bojovali i o postup do ligy první. V roce 2003 vznikl sektor s umělým povrchem pro skok o tyči a již se pracuje na projektu stadionu s umělým povrchem oválu a ostatních sektorů.

Vznik sázavské atletiky se datuje ke dni 18. září 1910. V tento den byla založena v hostinci „U Nováčků“ tělocvičná jednota Sokol v Sázavě-Budech a lehká atletika patřila ke klíčovým sportům. Ve dvacátých letech si tato jednota z vlastních prostředků postavila tělocvičnu. Roku 1928 k desátému výročí vzniku ČSR byla slavnostně otevřena. Již tehdy závodníci vozili cenné medaile z různých soutěží. Za druhé světové války byla sokolská jednota zrušena. S ní i atletické dění v Sázavě.

Hned po válce se opět navázalo na předchozí úspěchy této královny sportů. Do jednoty se začlenily i ostatní tělocvičné spolky a vznikl Tyršův Pražský kraj, později Tělovýchovná jednota Jiskra. Průkopníkem sázavské atletiky byl Bohumil Kašpar, který se účastnil závodů už v sokolských dobách. K němu se připojili Jaroslav Kavalier a Dobroslav Lukeš. Roku 1953 společně založili Posázavskou sportovní školu pro děti. Ta se orientovala na atletiku. O dva roky později byl založen atletický oddíl. Sázavská atletika v této době zaznamenala prudký vzestup. Její činnost byla směřována hlavně na mládež. V tomto období startovaly ve II. lize žen za Spartak Vlašim sázavské závodnice a napomohly úspěšnému tažení Spartaku druhou ligou.

Roku 1960 se začalo s výstavbou atletického stadionu. Stavěl se po tři roky v takzvané „akci Z“. Na stavbu dohlížel nejlepší odborník své doby, Jaromír Sibera z Brandýsa nad Labem. Nový stadion byl slavnostně otevřen 21. září 1963. V Sázavě se konaly i větší závody. Největší akcí v celé dlouhé historii byl Krajský přebor dorostu. Také se zde konal Pohár Československého rozhlasu a Běhy Mladé fronty. V sedmdesátých letech žákyně ze Sázavy zvítězily v kategorii venkovských družstev krajského finále Poháru čs. rozhlasu. V roce 1980 se mladší žákyně též zúčastnily Poháru Československého rozhlasu. Hladce prošly krajské finále, skončily na 2. místě ve skupině ČSR a na 3. místě v ČSSR. Tehdy ještě nikdo netušil, že se naše žactvo udrží mezi třemi nejlepšími družstvy z republiky celá osmdesátá léta. V roce 1987 mladší žáci vybojovali dokonce prvenství jak v ČSR, tak i v ČSSR. O rok později tento triumf obhájily starší žákyně. Tyto úspěchy jsou dokladem dobré práce trenérů a vedoucích družstev. V krajském přeboru r. 1990 družstvo mužů získalo bronz.

V roce 1995 se atleti po několikaleté odmlce opět vrátili k práci s mládeží. Roku 1997 sázavští muži pod vedením zkušeného trenéra pana ing. Jiřího Zajíce zvítězili v Krajském přeboru a postoupili do Druhé národní ligy. Tam se udrželi až do letošního roku.

Od přelomu tisíciletí se sázavští atleti pravidelně zúčastňovali Mistrovství ČR a výborně reprezentovali svůj mateřský oddíl. Tradičně sbírali úspěchy naši závodníci v krajských přeborech. Roku 2001 v jediné sezóně dokázali získat přes dvacet medailí. Roku 2003 se Karel Kopeček dostal na Mistrovství Evropy ve španělském San Sebastienu. V katergorii Masters ve sprintu na 200 m vybojoval stříbrnou medaili.

V roce 2014 byl rekonstruován škvárový povrch atletického stadionu. Po rekonstrukci má stadion šest drah po celém oválu a umělý povrch. Rekonstruován byl i sektor pro skok daleký a vrh koulí. Slavnostní znovuotevření proběhlo 16.5.2015 za účasti předsedy ČAS Libora Varhaníka, starosty města Sázavy Petra Šibravy a dalších hostí.